HANA ŠEBKOVÁ

Jak si ke mně sklo našlo cestu?

Sklo, skleněné korálky a cingrlátka mě uchvacovaly už od dětství. Jako malá holčička jsem s rodiči jezdila do Desné v Jizerských horách na prázdniny. Paní domácí měla korálky vysypané cestičky v zahrádce, na plotě byly skleněné koule a na rozloučenou jsem si vždy domů vezla pytlík skleněných originálních knoflíčků. Mám je dodnes a někdy se v nich nostalgicky přehrabuji a to už jsem dneska celkem velká holka. Takže byla jen otázka času,kdy si ke sklu najdu cestu. A jelikož myšlenka tvoří život, jednoho dne se mi cesta ke sklu začala otevírat a postupně jsem se setkávala s těmi správnými lidmi, od kterých jsem se mohla učit. Všem, kteří mi v mých začátcích pomohli, moc děkuji.

​

Práce se sklem je pro mě koníčkem. Čerpám z vlastního citu pro kombinaci barev a materiálů, z přírody, ovlivňujímě emoce a prožitky. Moc mě to baví. Sama se ráda zdobím, nepotrpím si na drahé kovy, ale vkusný originální šperk mě vždy potěší. Navíc bydlím v Krkonoších, nedaleko světoznámých sklářských fabrik a dílen. Tady má práce se sklem velkou tradici.